(English) KRG statement on oil exports
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
بهڕێز سهرۆكى پهرلهمان،
بهڕێزان ئهندامانى بهڕێزى پهرلهمانى كوردستان،
ئێوارهتان باش..
ئهمڕۆ ئێمه كابینهی ههشتی حكوومهتی ههرێمی كوردستان له ههلومهرجێكی زۆر ناسكدا ڕادهگهیهنین. ههر چۆن ساڵی 2003 پێویستیمان به یهكدهنگی و هاوكاری و ههماههنگی ههبوو بۆ پاراستنی بهرژهوهندی و دهستكهوتهكانی ههرێمی كوردستان، لهم ساتهشدا كه عێراق به بارودۆخێكی سهختدا تێپهر دهبێت، ههمان بیركردنهوهی ستراتیژیمان پێویسته تا هیچ لهو دهسكهوتانهى كه به دهستمان هێناوه، تا ژیانی هاووڵاتیان له ههرێم و ناوچه كوردستانییهكانى دهرهوهى ئیدارى ههرێمى كوردستان بپارێزین، تا بڕیارمان لهسهر ئاستی بهرپرسیاریهتیی مێژوودا بێت بهرامبهر به خهڵكی خۆشهویستى كوردستان.
بهڕێزان،
كابینهی ههشت كابینهی هاوبهشی بنكهفراوانه كه گوزارشت له خواستی هێز و لایهنه سیاسییهكانی ناو ههرێمی كوردستان دهكات. ئهم ئهركه وای دهخواست به ئارامی و نهفهسدرێژی مامهڵه لهگهڵ پێكهێنانی ئهم كابینهیه بكهین بۆ ڕێكهوتن لهسهر بنهمای هاوبهشیی ڕاستهقینه لهسهر ئاستی ئهرك و پێداویستییهكانی ژیانی سیاسیی ئێستای ههرێمى كوردستان.
زۆر سوپاسی هاووڵاتیانی ههرێمی كوردستان دهكهم بۆ خۆڕاگرییان دهرباری پرۆسهی پێكێهنانی ئهم كابینهیه، بهتایبهتیش پاش ئهوهی حكوومهتی فیدراڵ له بهغدا مووچهی ههرێمی بڕی. ئهم كاره ناههقه و دژی دهستوورییه، ژیانی خهڵكی ههرێمی كوردستانی گهلێك سهخت كردووه، كاریگهریی خراپی لهسهر ئابووریی ههرێم و وهبهرهێنان ههیه. ئێمه هاوسۆز و هاوخهمی گشت گرفتی هاووڵاتیانی ههرێمى كوردستانین.
له چهند ساڵی داهاتوودا خۆڕاگریی ئێستای خهڵكی كوردستان وهك قۆناغێكی نوێی ڕووبهڕووبوونهوهی زوڵم له قهڵهم دهدرێت. ئێمه بێ وچان ههوڵی چارهسهركردنی ئهم كێشانه دهدهین تا جارێكى تر تووشی قهیرانی سیاسی و دارایی نهبینهوه له ههرێمى كوردستان.
ئهم كابینهیه ههوڵی تهواو دهدات بۆ بهدامهزراوهكردنی حكوومهتێكی كارا و شهفاف. بنهمای هاووڵاتیبوون، جیاكردنهوهی دهسهڵات، ئاشتی و دادپهروهریى كۆمهڵایهتی، مافی مرۆڤ و بهتایبهتى مافی ئافرهت و منداڵ، سهروهریی یاسا و یهكسانی له بهردهمیدا، دابینكردنی خۆشگوزهرانی، چاكسازیی ههمهلایهنه و ڕاستهقینه، پاراستنی ژینگهی كوردستان، دۆزینهوهی چارهسهری گونجاو بۆ بهرهنگاربوونهوهی ههموو جۆره گهندهڵییهك له دامودهزگا و دامهزراوهكانی ههرێمى كوردستاندا.
هاووڵاتیبوون پرهنسیپ و بهها و پێوهری یهكهمی كار و ههڵسوكهوتی حكوومهته له دابینكردنی ماف و دهستنیشانكردنی ئهرك و ڕهخساندنی دهرفهتى یهكسان و وهك یهك بۆ گشت دانیشتوانی ههرێمى كوردستان بێ جیاوازیی سیاسی و نهتهوهیی و ئایینی. كابینهی ههشت به پشتبهستن به میكانیزمی سهروهریی یاسا و به دامهزراوهبوون كار دهكات بۆ لێكجیاكردنهوهی دهسهڵات و ئهرك و بهرپرسیاریهتیی حكوومهت له كار و چالاكیی حزبی.
كابینهی ههشت كابینهی حكوومهتی هاوبهشه، پێكهاتهكانی ئهم كابینهیه هاوبهشی ڕاستهقینهن له حكوومهدا، چ له ههڵسوكهوتی بهڕێكردنی ئهركی حكوومهت و چ له بڕیاردان و، چ له ئهستۆگرتنی بهرپرسیاریهتیی بهرامبهر گشت ئهو بریارانهى كه دهدرێت. حكوومهت موڵكی ههموو تاكێكی كوردستانه و كار بۆ خۆشگوزهرانی و دهستهبهركردنی خزمهتگوزاری و بهرژهوهندییهكانی دهكات.
هاوبهشان لهم كابینهیهدا بهڵێنیان له ئاستی بهرپرسیاریهتی و توانای ئابووری و دارایی و كارگێڕیی دهسهڵاتی حكوومهتدا دهبێت و پێكهوه بهرپرس دهبن له بڕیارهكانی. هیچ لایهنێك نابێته ڕێگر له جێبهجێكردن و پیادهكردنی بڕیارهكانی.
ئێمه وهك لایهنه هاوبهشهكانی پێكهاتهی ئهم كابینهیه به دهنگ و متمانهی هاووڵاتیان، حكومڕانیی ئهم ههرێمه دهكهین، به ئیرادهیهكی بههێزهوه كار دهكهین بۆ هێنانهدی ئهو بهڵێنانهی به هاووڵاتیانمان داوه و خزمهتیان دهكهین.
كاركردنی چهند حیزبێكی جیاواز له حكوومهتی هاوبهش دهكهینه هۆكارێك بۆ پتهوكردنی بنهمای دیموكراسی له كوردستاندا. پێكهوهژیانی ئاشتی، ڕێزگرتن له جیاوازیی بیروبۆچوون و ئازادیی ڕۆژنامهگهری و حوكمڕانى لهژێر چهتری كاری هاوبهش، سنگفراوانیی گهلی كوردستان دهباته ئاستێكی نوێ له مێژووی سیاسیماندا.
ئێمه دهبێت ههنگاوی گهوره بنێین بۆ بهدیهێنانی خهونی نهوهی پێش خۆمان بۆ كوردستانێكی ئارام و سهقامگیر له سایهی دهسهڵاتی خۆماڵیدا. ئێمه بهرپرسیارانه داهاتووی خۆمان دهستنیشان دهكهین و ههنگاوی پێویستی بۆ دههاوێژین.
بهڕێزان،
یهكێك له ئهركهكانی ئهم كابینهیه، گرتنهبهری سیاسهتی ئاشتیخوازانه دهبێت بۆ چارهسهركردنی كێشه چارهسهرنهكراوهكانی تا ئێستا و ئایندهی ههرێم لهگهڵ حكوومهتی فیدڕاڵی عێراق، بهتایبهتى كێشهی ناوچه كوردستانییهكانی دهرهوهی ئیدارهى ههرێم و جێبهجێكردنی مادهی 140ی دهستوور. ههوڵ دهدهین پێكهوه، به ههماههنگی لهگهڵ سهرۆكایهتیی ههرێم و پهرلهمانی كوردستان و به هاوكاریی لایهنه سیاسییهكان، ههنگاوی پهله بنێین بۆ دامهزراندنی ئهنجومهنێكی دانوستاندن بۆ ڕێكهوتنی سیاسیمان كه گوزارشت له ئیرادهی خهڵكی كوردستان بكات.
كابینهی ههشت زهمینهی لهبار دهڕهخسێنی بۆ كاراكردنی ڕۆڵی چاودێریی پهرلهمان لهسهر كاری حكوومهت. له ههمان كاتدا ئێمه داوای متمانه و پاڵپشتیی پهرلهمان دهكهین تا پێكهوه خزهمهتی چاوهڕوانكراوی هاووڵاتیانى ههرێمى كوردستان بكهین. كابینهی ههشت پهیوهندی و هاوكاری و ههماههنگیی بهردهوام و پتهوى لهگهڵ پهرلهمانی ههرێمی كوردستان و دهستهی سهرۆكایهتیی پهرلهماندا دهبێت.
ههرێمی كوردستان ناوچهیهكی تا ڕادهیهك دهوڵهمهنده، بۆیه ئامانجمان بهدیهێنانی بهردهوام و جۆراوجۆركردنی سهرچاوهكانی داهات و خۆنهبهستنهوه به تاكه سێكتهری نهوته لهم ههرێمهدا. كار دهكهین بۆ گهشهپێدانی كهرتی كشتوكاڵ و پشهسازی و بازرگانی و خزمهتگوزاری و كهمكردنهوهی جیاوازیی ههلومهرجی ژیانی گوند و شار.
بهرزكردنهوهی ئاستی خزمهتگوزارییه سهركییهكانی كار و ئاو و كارهبا و ڕێگاوبان كه گونجاو بێت لهگهڵ گهشهی ئابووریی بهرچاوی كوردستان و بهرزكردنهوهی ئاستی بژێوی تاك و پهرهسهندنی وهبهرهێنانی خۆماڵی و بیانی له ڕێی بهگهڕخستنی تهواوی توانا و سهرمایهی ماددی و مرۆیی له ههرێمى كوردستان. لهم بوارهدا دهبێت ئێمه چالاكانه كار بكهین بۆ جێبهجێكردن و چهسپاندنی لامهركهزی، جیاكردنهوهی دهسهڵاتهكان، ڕێككهوتن لهسهر ههمواركردنی ئهو یاسایانهی ڕهههندی نیشتیمانییان ههیه له وڵاتهكهماندا.
گرنگی دهدهین به كهرتی پیشهسازی و گهشتوگوزار. پشتگیریی كهرتی تایبهت دهكهین بۆ ئهوهی ڕۆڵی خۆی ببینن له ئاوهدانكردنهوه و گهشهی ئابوورى له ههرێمى كوردستاندا. پهره دهدهین به سیاسهتی وهبهرهێنان له كوردستان به شێوهیهك كه گونجاو بێت لهگهڵ گهشهی ئابووری و كۆمهڵایهتیی قۆناخی داهاتووی كوردستان.
له بهرنامهی كابینهی ههشتدا بهردهوام دهبین لهسهر چاكسازیی سیستهمی پهروهرده و خوێندنی باڵا و فێركردن به دابینكردنی پێداویستییهكانیان و بهرزكردنهوهی ئاستی زانستیی مامۆستایان. بایهخ دهدهین به توێژینهوهی زانستی و خوێندنی پێشهیی بهمهبهستی فهراههمكردنی دهستی كاری كارامه و بهتوانا بۆ بازاڕی كار و كهمكردنهوهی ڕێژهی نهخوێندهواری له ههرێمدا.
ههروهها له كهرتی تهندروستیشدا كار دهكهین بۆ پهیڕهوكردنی سیستهمی تهندروستیی پێشكهوتوو و جیاكردنهوهی كهرتی گشتی و تایبهت له خزمهتگوزارییهكانی تهندروستیدا. كابینهی ههشت ئاوڕى زیاتر له ژیان و گوزهرانی كهسوكاری شههیدان و قوربانیانی ئهنفال و كیمیاباران و زیندانیانی سیاسی دهداتهوه، كار دهكهین بۆ باشتركردنی ژیان و گوزهرانیان. كار دهكهین بۆ ڕێكخستنهوهی بهرنامهی نیشتهجێبوون به شێوازێكی هاوچهرخ و چارهسهركردنی كێشهی نیشتهجێبوون بهتایبهتی بۆ چین و توێژه كهمدهرامهتهكان.
ئێمه شانازی بهم بارودۆخه ئارام و ئاسایشه دهكهین كه له جهرگهی ناوچهیهكی پڕ توندوتیژی و شهڕ و تیرۆر و تۆقاندندا به هیممهت و وریایی و كاری دڵسۆزانهی هێزی پشمهرگه و پۆلیس و ئاسایش بۆ ههموو خهڵكی كوردستان دهستهبهر كراوه. لهم ڕوانگهیهوه حكوومهتی ههرێم كار دهكات بۆ باشتركردنی ژیان و گوزهرانی هێزه چهكدارهكانی ههرێم و بهرزكردنهوهی ئاست و توانا و لێهاتووییان، بهنیشتمانیكردنیان ئهركی گرنگی ئهم كابینهیه دهبێت.
كابینهی ههشت ههوڵ دهدات به ڕێكاری یاسایی چاو به سیستهمی خانهنشینی و مووچهدا بخشێنێتهوه، به جۆرێك كه هاووڵاتیان به شێوهیهكی دادپهروهرانه لێی سوودمهند بن. هاوبهشان لهم كابینهیدا كار دهكهن بۆ دروستكردنی سندووقی كوردستان بۆ داهاتی نهوت و دامهزراندنی كۆمپانیای نهوتی ههرێم وهك له یاسای ژماره (22)ی 2007ی تایبهت به نهوت و گازی ههرێمدا هاتووه.
كابینهی ههشت بهردهوام دهبێت له پهرهپێدان و هاوكاری و هاندانی كهرتی تایبهتی ناوخۆ و ڕهخساندنی ههلومهرجی گونجاو بۆ كۆمپانیا و سهرمایهگوزارانی دهرهوه بهمهبهستی فهراههمكردنی دهرفهتى كار و كهمكردنهوهی ڕێژهی بێكاری، بهتایبهتى له ناو چینی گهنج و دهرچووی پهیمانگه و زانكۆكاندا، به گرتنهبهری سیاسهتی كارپێكردنی سهردهمیانه و ڕێگرتن له پاوانكاریی بازاڕ و كۆمپانیا و پڕۆژهی وهبهرهێنان.
بهڕێزان،
ئهوهی لێرهدا ئاماژهم پێ كرد، هێڵه گشتییهكانی كارنامهی حكوومهتی هاوبهشه، وردهكاریی ئهم كارنامهیه دهبێته پلان و پڕۆژه و پڕۆگرامی سیاسهتگوزاریی گشتیی حكوومهت و له كار و بهرنامهی وهزارهتهكاندا به تهواوهتى ههوڵ دهدهین ڕهنگ دهداتهوه.
له كۆتاییدا پیادهكردن و سهركهوتنی پرۆگرامی حكوومهت، سهركهوتنی هاووڵاتیی خۆڕاگر و ناخۆشیدیدهی كوردستانه. خزمهتی كۆمهڵایهتی و ئابووری، سهرفرازیی حكوومهت دهبێت. دانیشتوانی كوردستان شایستهی ئایندهیهكی گهشترن، شایستهی ئازادی، سهربهستی و دیموكراسیی پتهوترن. به پشتیوانیی هێزی ئاسایش و پێشمهرگه و پۆلیس و هاووڵاتیان، دهتوانین ئهنجامی باشتر به دهست بهێنین، خهونی گهورهتر بهێنینه دى.
جارێكی دیكهش زۆر سوپاستان دهكهم.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
Lo sentimos, esta entrada se encuentra disponible únicamente en English.
El Primer Ministro Nechirvan Barzani ayer mantuvo una reunión con el Parlamento del Kurdistán sobre la política de los recursos naturales y las cuestiones presupuestarias.
El portavoz del Parlamento del Kurdistan Dr. Yousif Mohammed, los jefes de los bloques políticos del Parlamento, los representantes de la Comisión del gas y petróleo, y de la comisión legislativa participaron en la sesión. El Primer Ministro, el Ministro de Recursos Naturales Dr. Ashti Hawrami, y el Asesor Legal del Consejo de Ministros del GRK Dr. Amanj Raheem respondieron las preguntas de los miembros del Parlamento y hablaron sobre las exportaciones de petróleo y la posibilidad de seguir adelante con ellas.
El extracto del discurso del Primer Ministro y sus respuestas a dos preguntas de los miembros del Parlamento están citados más abajo.
Premier Ministro Nechirwan Barzani: “la cuestión energética es muy importante para nosotros. Ni está relacionada con las políticas de partidos, ni tampoco es un asunto personal. Se trata de la región del Kurdistán, en su conjunto, y en realidad es una cuestión bastante sensible y es esencial que el Parlamento, en su cualidad de institución legislativa, este plenamente informado sobre los detalles de este asunto. Nuestra política energética está basada en el marco de las leyes rectificadas por el Parlamento del Kurdistán y por tanto es muy importante que el Parlamento este informado sobre todos los detalles relacionados con esta cuestión.
“La gran pregunta es: ¿quién va a controlar el petróleo? Bagdad no identifica las acciones del GRK como “equivocadas” o ”correctas”, sino solo quieren tener el control total. En ningún caso consideramos este asunto como el camino hacia la independencia del Kurdistán, sino más bien como la expresión de nuestros derechos constitucionales. Estos derechos son los principios constitucionales en los cuales está basado el acuerdo de los años 2003 y 2004 sobre nuestro regreso a Iraq, y que tienen que ser implementados en Irak.
“Si Bagdad aceptara hoy la resolución de las cuestiones del petróleo, uno de los asuntos más importantes, esto daría lugar a la resolución de una serie de obstáculos relacionados con este tema. Sin embargo, el gobierno federal de Irak aumenta los gastos públicos año tras año sin informar de ello a la región del Kurdistán, lo cual afecta negativamente al Kurdistán.
“Bagdad aumenta regularmente sus gastos públicos, mientras que los funcionarios del GRK no cobran sus sueldos. Este es el derecho fundamental de los ciudadanos, por lo cual estas demandas son justificadas. Contamos con un gran número de funcionarios que dependen del gobierno. Para su información, unos 850 millones de dinares iraquíes es el presupuesto mensual de los funcionarios públicos. La cantidad bastante elevada, por lo cual es muy importante resolver este asunto. No se puede continuar de esta manera.
“Para alcanzar los estándares internacionales… la demanda es de más de 31 mil millones de dólares para la infraestructura básica en el Kurdistán, como carreteras y caminos, puentes, escuelas, hospitales y otras necesidades esenciales.
“Dicho lo anterior, estamos decididos a demandar los 17 % del presupuesto que nos corresponde según nuestro derecho constitucional.
“En la sesión de la semana pasada hemos aclarado muchos asuntos. Hoy nos hemos reunido aquí porque los estimados miembros del Parlamento del Kurdistán, como miembros de la institución legislativa del Kurdistán, tienen muchas preguntas que les gustaría aclarar. El objetivo principal de los parlamentarios es determinar si la política del gas y petróleo del GRK es correcta y funcional y alinearla con la visión del gobierno. Esto incluye la planificación de los gastos de los ingresos recibidos del petróleo.
“Queremos responder a estas preguntas de forma abierta y transparente durante la sesión de hoy con el fin de llegar a un consenso mutuo en relación con la política energética de la región del Kurdistán. Estamos dispuestos a responder a todas las dudas del Parlamento del Kurdistán.
“Estamos plenamente convencidos de que las políticas del GRK son en el mejor interés de la región del Kurdistán, y están siempre en conformidad con la Constitución iraquí. Tenemos confianza de ello. Pero la tarea no es fácil; De hecho, es bastante difícil.
“El requisito principal para que este proceso tenga éxito es tener una postura común entre todos los partidos políticos del Kurdistán en este tema.”
Las respuestas a las preguntas de los miembros del Parlamento:
Respondiendo a las preguntas de los miembros del Parlamento en relación con la posición de los Estados Unidos, el Primer Ministro Barzani afirmó que la política de Estados Unidos es de conciliación y el acuerdo entre Erbil y Bagdad, como siempre ha sido confirmado por los diplomáticos estadounidenses. El GRK piensa que los Estados Unidos deberían de haber mencionado a Bagdad su decisión unilateral e inconstitucional de negar el presupuesto de la región del Kurdistán. El Gobierno Regional de Kurdistán recurrió a la exportación de petróleo tras la decisión de Bagdad, que ha afectado el pago de salarios de los funcionarios y ha alterado el funcionamiento del gobierno. El GRK se ha visto obligado a buscar una solución.
Respondiendo las preguntas sobre el acuerdo entre la región del Kurdistán y Turquía, el Primer Ministro declaró: “Este tema no tiene nada que ver con las decisiones políticas. Hemos mantenido una serie de reuniones con nuestros homólogos de Turquía y como resultado hemos llegado al acuerdo de firmar un protocolo para la cooperación a largo plazo en materia de energía. No consideramos que esto sea una jugada política para dividir Irak. Es totalmente erróneo verlo de esta forma. “